BIO MASO

Bio maso
31.08.2009

Bio maso se řadí do skupiny bio potravin produkovanými ekologickým zemědělstvím. To znamená, že při chovu a následném zpracování je třeba se držet zákona O ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. a nařízení rady EHS č. 2092/91 týkající se organické zemědělské výroby a značení takto vyráběných zemědělských potravin.
Pod slovem biomaso se skrývá velké množství zákazů, příkazů a standardů, které musí zemědělec dodržet, aby mohl dát na obal označení „Produkt ekologického zemědělství“ a grafický znak BIO (biozebra). Tyto certifikáty mohou udělovat v čechách tři nevládní organizace, které zajišťují odbornou nezávislou kontrolu a následnou certifikaci v systému ekologického zemědělství. Jsou to společnosti KEZ o.p.s. ,Abcert a Biokont CZ.

Ekologický hospodář, který má udělenou certifikaci na základě dodržení zákonných podmínek, pak může na svých produktech využívat výše uvedené označení.
Zvířata v ekologickém zemědělství jsou chována v souladu se svými přirozenými potřebami, takže musí mít dostatek prostoru a přirozenou stravu. V rámci jejich chovu nesmějí používat hormony, minerální hnojiva na krmení, geneticky modifikované organismy a ani škodlivé pesticidy. Při dalším zpracovávání masa nemůže být uměle prodlužována trvanlivost a chemicky vylepšována chuť, barva či vůně produktu.

Bio maso není jen steak na talíři nebo kuřecí prsíčka v redukční dietě. Bio maso je celková filozofie a životní styl. Před sto lety bylo bio vlastně vše. Potravinářský průmysl pak začal pod tlakem zisku a větších výnosů úzce spolupracovat s chem. průmyslem. Výsledkem byli levné potraviny v dostatečném množství, a také produkty zatížené zbytky škodlivých látek, devastace krajiny a utrpení zvířat, která nemají nárok na přirozený způsob života. Naštěstí to netrvalo dlouho a lidé pochopili, že tento způsob chovu není přirozený a je velmi škodlivý. Proto se již nějakou dobu rozvíjí ekologické hospodářství, které vychází z generacemi osvědčeného systému souznění s přírodou.

Čím se vlastně Bio maso tolik liší?
V prvé řadě je to způsobem chovu. Ekologičtí zemědělci mají vřelý vztah k přírodě a podle toho také vypadá chov, který je založen především na dodržování etiky vůči zvířatům. V běžném konvenčním chovu má přednost velkochov a automatizace provozu, životní prostor zvířete je pak značně omezen a podmíněn usnadněním provozu. Pro zvíře to znamená velkou stresovou zátěž, která se projevuje podobně jako u člověka. Psychická nevyrovnanost má vliv na tělesnou schránku. Stejně jak můžeme pozorovat u lidí, dochází zde k velkému hromadění tuku v tkáni, ke svalové ochablosti, která se projevuje špatnou strukturou masa, větší náchylnosti k nemocem. Proto se v běžném chovu přidávají do krmiva růstové hormony a preventivně Existuje obava, že zbytky antibiotik v mase a mléčných výrobcích, by mohly vést k rozvoji antibiotické rezistence bakterií v lidském organismu. Tím pak ke snížení účinnosti antibiotik používané k léčbě nemocí u lidí. Bakterie mají schopnost přežívat a množit se i přes léčbu antibiotiky a jejich odolnost vůči léčbě je součastným velkým problémem medicíny. Je to důvod, proč se musí neustále hledat nové typy antibiotik.
Díky krmným příměsím, běžným v konvenčním chovu, se v mase objevují nasycené mastné kyseliny, které jsou jedním z faktorů přispívajících ke zvýšenému riziku kardiovaskulárních chorob. Naopak v mase z ekologických chovů byl prokázán vyšší obsah nenasycených mastných kyselin, které působí preventivně.

Ekologický chov podporuje přirozený způsob života. Všechny druhy zvířat mají mít možnost žít v podmínkách odpovídajících jejich biologickým požadavkům. Pro splnění přísných podmínek na označení Bio maso ale nestačí „pouze vyhnat dobytek na pastvu“. I pastviny musí splňovat kritéria nezatížitelnosti krajiny. Proto ekofarmy najdeme většinou na pomezí chráněných krajinných oblastí a daleko od infrastruktury moderního světa. Toto prostředí má dobrý vliv na zdravý vývoj zvířete, na jeho psychickou pohodu a v konečném důsledku i na kvalitu masa, které je pevnější, má výraznější chuť a přirozené mramorování. Tuk je pravidelně rozmístěn v tkáni a je ho podstatně méně.
Zcela nepřípustné jsou klecové chovy, trvalé ustájení, roštové a bezstelivové ustájení. Zvířata se mohou volně pohybovat a pást. Konzumací bio masa tak podporujeme nejen kvalitu našeho jídla, ale i kvalitu života zvířat. A to za vyšší cenu bio masa opravdu stojí.

Příklad:
Kuřata na výkrm (brojleři) určena speciálně na produkci kuřecího masa žijí ve velkých bezokenních halách. Největší haly pojmou až 100 000 kuřat, ale běžný je počet 10 - 20 000. Kuřata nežijí v klecích, ale na podlaze s podestýlkou. Tak jak kuřata rostou, omezuje se jejich životní prostor. Na jeden m2 připadá až 16 brojlerů. V halách se během jejich výkrmu podestýlka nemění. Hobliny jsou za krátký čas nasáklé ptačími výkaly, jsou vlhké a páchnou hlavně amoniakem (z výkalů). Tento stav je příčinou vzniku různých onemocnění, proto jsou do krmiva preventivně přidávána antibiotika a antimykotika. Krmení a napájení je zajištěno automatickými přístroji. Navíc ročně uhyne několik desítek tisíc kuřat, ještě než jsou přepravena na jatka. Kromě špatných podmínek při jejich chovu a přepravě, uhyne navíc mnoho tisíc kuřat následkem selhání techniky či výpadkem elektřiny.
Bio kuře má život diametrálně odlišný, zemědělci mají za povinnost jim vytvořit podmínky, které odpovídají jejich fyziologickým potřebám a humánním a etickým zásadám. Umožňují jim přirozené chování, včetně pohybu venku, jejich zdravý růst, vývoj a reprodukci. Zvířata jsou přepravována šetrným způsobem, ve větším prostoru na jedno zvíře. Nepodléhají stresu, jsou odolnější vůči nemocem a v lepší fyzické kondici. Tento příjemný způsob života se samozřejmě pozitivně odráží v kvalitě masa. Podobně jsou na tom i ostatní druhy chovaného zvířectva.